Historie
Evangelíci v Hustopečích aneb historie sboru
Předchůdci
Přestože Hustopeče patřily v minulosti spíše k oblastem římskokatolickým, usadila se zde kolem roku 1528 poměrně početná skupina novokřtěnců. Příslušníci nejradikálnějšího reformačního směru, kteří zdůrazňovali křest pouze dospělých věřících. Podle tradice si na místě, kde se usadili (dnešní ul. Svatopluka Čecha) vykopali studnu a dali jí jméno Raigerbrunnen V Hustopečích je podle této komunity pojmenována ulice Habánská.
Období vzniku
Po vydání tzv. tolerančního patentu císařem Josefem II. v roce 1781 byla většina jihomoravských evangelíků členy nosislavského evangelického sboru. Až v 1880 byla v Hustopečích zřízena kazatelská stanice nedalekého evangelického sboru v Nikolčicích a otevřena modlitebna v ulici Panská (dnes Mrštíkova). V roce 1881 zde byl založen sbor filiální s vlastním staršovstvem.
Založení sboru
Roku 1882 byl povýšen na samostatný evangelický sbor helvetského vyznání pro věřící z okresů Hustopeče, Břeclav, Mikulov a Mistelbach (Dolní Rakousko). Sbor založil a jeho prvním farářem se stal František Šebesta (1844-1896), rodák z Klobouk, významný církevní historik a teolog, národní buditel na Břeclavsku a Hodonínsku. Jeho nástupcem byl Josef Ladislav Hájek. Za jeho působení (1897-1905), byl v roce 1900 postaven evangelický kostel s farou. Slavnostní otevření nového kostela se konalo 1.listopadu toho roku.
V pořadí další hustopečský evangelický farář, Vlastimil Svatopluk Juren, se zapsal významně do historie celého města. Byl hlavním iniciátorem vzniku první české školy v Hustopečích.
Od vzniku republiky roku 1918 je sbor součástí Českobratrské církve evangelické. S farářem Františkem Šebestou udržoval přátelské styky i Tomáš Garique Masaryk. Za finančního přispění prvního prezidenta sbor pořídil zvon do své malé věžičky, aby mohl zvát lidi k bohoslužbám a ohlašovat důležité události.
zakladatel sboru František Šebesta 
slavnostní otevření kostela 1.listopadu 1900
Bohoslužby
Bohoslužby jsou každou neděli v 10h.
